Western
Westernové ježdění má původ ve využití koně jako pomocníka při práci s dobytkem. Ve zlaté éře kovbojů, kdy byl kůň jejich hlavní pracovní nástroj a pomocník, se formovaly požadavky na ideálního kovbojského koně. Musel být odolný a vytrvalý, aby zvládnul celodenní práci pod sedlem. Musel mít pohodlné chody, aby na něm nebylo jeho jezdci zatěžko vydržet celý den. Musel mít dobrou klidnou povahu, být ovladatelný, ale také inteligentní a samostatný, když to situace vyžadovala. Musel se jistě pohybovat v terénu a nelekat se ani v nebezpečně vyhlížejících situacích. Žádaný byl cit pro krávu, tedy schopnost samostatně pracovat s určeným kusem dobytka, což značně ulehčovalo honákům práci. Musel být silný a mít dobrou stabilitu, aby dokázal udržet krávu chycenou do lasa, které bylo připevněno k jeho sedlu. Musel být rychlý a umět okamžitě měnit směr. A jistě si umíte představit, jak si jezdec cenil koně, který ho při prudkém zastavení nevymrštil ze sedla, ale naopak podsadil zadní nohy pod sebe a lehce sklouzl, aby v zápětí dokázal vystartovat požadovaným směrem, byť by to znamenalo nacválat na opačnou stranu.
Není divu, že se tyto vlastnosti koní začaly prověřovat v soutěžích. Všechny současné westernové disciplíny jsou od těchto požadavků na pracovního kovbojského koně odvozeny. Také úbor, ve kterém se ve westernových disciplínách soutěží, i výstroj koně přetrvaly: Člověk má při soutěži mít na sobě dobře padnoucí, čistý westernový oděv, k tomu patří i westernový klobouk, boty, košile nebo blůza s dlouhým rukávem, v některých disciplínách mívají jezdci přes kalhoty navlečené i dlouhé kožené pracovní nebo show chaps (dle disciplíny). Pokud jezdec používá ostruhy, musí být tyto také "kovbojské", tzn. s volně se protáčejícími ozubenými kolečky. Koně jsou předváděni s westernovým sedlem. Uzdění rovněž odpovídá tradici - při práci se používala jednoduchá páková udidla (při jednoručním vedení koně je možné druhou ruku využít k práci). Proto jsou šestiletí a starší koně vedeni jednoručně na páce, mladší koně bývají vedeni také obouručně buď na hackamore (bosalu), které je bez udidla, nebo na kroužkovém udidle.
A jaké že jsou dnešní westernové disciplíny? Královskou disciplínou, zařazenou i do Světových jezdeckých her, je reining. Škála dalších westernových soutěží je široká, u nás se jezdí western pleasure, trail, western horsemanship, western riding, superhorse, freestyle reining, barrel race a pole bending. Mladí jezdci mají také svou rychlostní disciplínu, kterou je stake race. Práci s dobytkem bychom mohli vidět v soutěžích team penning, cutting nebo working cow horse. Nejezdeckou předváděcí disciplínou je showmanship at halter.
Dále jsou oficiální hry - flag race, ribbon race, boot race, katalog race, keyhole race, Nez Perce stake race a rope race. Hry se od soutěží liší tím, že se v nich nedá získat mistrovský titul. Jedou se na čas.
Pro chovatele amerických plemen koní je také významná disciplína halter. Ta se ovšem nevztahuje jen na westernové koně, jelikož quarteři, painti a appaloosy, pro které se disciplína vypisuje, nejsou zdaleka jenom koně na western
